"Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš chudý; pokud žiješ podle mínění lidí, nikdy nebudeš bohatý."
Seneca

Emrys alá letadlo

24. dubna 2013 v 16:42 | DiMorgana |  Povídky

V dávné době, nezapomenutelném království a ještě známějším hradu...


Se Emrys krčil v hradní komnatě,neshovával se před Morganou,či Artušem, skrýval se před Gaiusem.Kvůli malé nehodě na něj totiž poslal koště,které ho mlátilo do hlavy celé odpoledne,prostě nehoda.V té syrečky navoněné komůrce se tedy krčil už několik hodin,už ho to opravdu nebavilo,už i ta krysa mu ukradla poslední kousek sýra.Rozhodl se proto uniknou oknem.Chtěl k tomu použít svojí věčně utajovanou schopnost, která ho už několikrát dostala z maléru,díky svým uším uměl létat.Už se rozhodl,poletí.Rozběhl se, a za bouřlivého povzbuzování krys,vyskočil z okna.Přemohl ho adrenalin, a on opravdu letěl...... Užíval si tento okamžik plnými doušky.Stoupal výš,výš a výš....

Chtěl se dotknout mraků, nebo aspoň hodit po Artušovi schnilá jablka.Jak tak přemýšlel a děsil holuby,ještě zrychloval.Zrovna se kochal pohledem na Camelot,když do něj něco prudce narazilo.Vinou gravitace začal Emrys padat dolů,už neměl sílu znovu vzlétnout,tak padal,padal a padal …..a spadnul do hnoje.



Plyne nám z toho ponaučení,když si chcete hrát na letadlo,vyhněte se drakům !!!!




PS: Tato povídka je na téma Artušovské legendy,ale spíš se opírám o seriál Merlin.Účelem nebylo nějak ten seriál zesměšnit,zbožňuju ho.Doufám že vám aspoň zlepšil náladu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.